Když se jede na chatu, tak se chodí lesem a sbírají se bylinky na čaj.
Čaj je totiž nutnost už proto, že je dobrý. Pak proto, že je krásný a voňavý.
Já takhle trhala další rostlinu, o které tvrdím, že ji znám a že nás neotráví. Téhle říkám máta (protože to máta je!). Roste podél cesty k zelenému mostu a taky u řeky, tam je jí nejvíc. Natrhala jsem jí dost hodně, pravda, ale nechala jsem tam, abych příště mohla přijít znova. Kdybych vytrhala všechno, tak mám po ptákách.
Líbily se mi taky hluchavky, ale ty jsem do čaje nedávala. Jen pěkně vypadaly, tak zůstaly na parádu ve skleničce.
K čaji se nejvíce hodí postýlka a měkoučké peřinky. Také je potřeba si sehnat velký svetr a velký hrnek. Pak pro dokonalost (jako kulisa) Claude Debussy a obrazy Claude Moneta. Taková celovečerní zábava.
Bez medu i s medem přeji hodně čajů do budoucna.
Žádné komentáře:
Okomentovat