Itálina den 1.
Já prosím stihla ráno zaspat = házela jsem do batohu všechno, co se tvářilo, že se bude v autobuse hodit a maminka v kuchyni rychlopekla tousty. Tatínek mě pak rychlostí dopravil k autobusu a pan autobusák byl jemně rozzlobený, že ten největší kufr přijel jako poslední. Měl na mě chvíli pifku, ale pak na to zapomněl. Cesta byla delší než jsme si mysleli a bolela nás z toho pozadí. Jinak vše v pořádku, dojeli jsme celí.
Večer se šlo do města a to byla paráda, neboť místní zrovna festivalovali.. což je geniální, když chcete zkoumat město (nikam se nebojíte, všude je světlo a hudba). Pak se šlo dál - stihla jsem si převlíct sukni, aby se nezmazala při zkoumání pláže, protože zmazat si sukni je vždycky škoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat